Vilém Mrštík

spisovatel

14. 5. 1863 Jimramov — 2. 3. 1912 Diváky

foto

Narodil se v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině chudého ševce. O několik let později se rodina přestěhovala do Ostrovačic a poté do Brna, kde Vilém studoval na gymnáziu. Po maturitě v Praze začal studovat práva, ale kvůli uměleckým zájmům studia nedokončil. Věnoval se literatuře a žurnalistice, překládal ruské a francouzské autory. V roce 1899 se přestěhoval do Divák na Moravě ke svému bratrovi Aloisovi. Zde vznikla většina jejich společných děl – drama Maryša, které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby, a devítidílná románová kronika Rok na vsi.

K jeho nejznámějším dílům patří lyrický román Pohádka máje, jehož děj umístil do Ostrovačic a malebného prostředí okolních Podkomorských lesů. Příběh lehkomyslného studenta Ríši a mladičké Helenky, dcery hajného Podkomorské myslivny, nese autobiografické prvky. V postavě Helenky zachytil povahové rysy několika dívek, které na něho zapůsobily. Tři z nich poznal přímo v Ostrovačicích a další ovlivnily postavu hlavní hrdinky později, v době, kdy na románu pracoval. Pohádka máje byla dvakrát zfilmována, poprvé v roce 1926 v éře němého filmu, ale známější je druhé filmové zpracování z roku 1940 v hlavních rolích s Natašou Gollovou a Svatoplukem Benešem. V roce 1949 byla před Podkomorskou myslivnu umístěna socha hlavní hrdinky románu Helenky od brněnského akademického sochaře Emila Hlavici.

Za záchranu pražských památek bojoval Vilém Mrštík v polemické brožuře Bestia triumphans. Deziluzi moravského studenta, který v Praze marně zápasí o uplatnění, vyjádřil v románu Santa Lucia. Rozsáhlou kronikou studentského života v Praze se měl stát román Zumři. Autor však trpěl tvůrčí krizí, která byla jedním z důvodů, proč si 2. března 1912 sáhl na život.

Jarmila Helsnerová